úterý 12. října 2021

Leatherman CURL - My name is KAREL

Dovolte mi představit vám další novinky ze světa oregonských multitoolů. Tradičně zdánlivě připitomělým nadpisem. Ale jak pravidelný čtenář ví, v zápětí moje zbytečně složité myšlenkové pochody (rozuměj paralelu) vysvětlím.



 
Karel, tak totiž familiárně této novince přezdívají kucí z české distribuce Leatherman. Zde jsou myšlenkové pochody naprosto jasné: CURL -> KARL -> KAREL. Já se jsem však s tímto nesmířil a zahloubal se o trochu víc. Co se vám vybaví, když řeknete slovo Karel? Pokud máte někoho blízkého s tímto jménem v rodině, pak se vám vyjeví zřejmě on. Pak bude určitě následovat božský Karel Gott. Milovníci historie vzpomenou na Karla Čtyřku, voliči třešínek, budiž jim země lehká (myslím tím tu fosilní politickou stranu, ne jejich voliče), vzpomenou na Karla Marxe a třeba kotlíkáři na Karla Maye… Pokud patříte jako já k “Husákovým dětem”, možná bude dalším Kódlem v pořadí výukový programovací jazyk pro děti - KAREL. Vzpomenete si někdy na kroužek programování na základce? Těm, kteří na ní hráli raději “vybiku”, nebo sbírali známky, trochu pomůžu. Programovací jazyk KAREL vymyslel profesor Richard E. Pettis ze Stanfordské univerzity a nazval jej tak na počet Karla Čapka, který slovo ROBOT rozšířil do celého světa. Soudruzi v ČSSR se rozhodli, že díky tomuto faktu mají na jeho nápad copyright a tak ho amíkům prachsprostě sekli, počeštili a vydávali za svůj vlastní. Stejně jako Sověti sekli digihru s Mickey Mousem od Nintenda a my jsme si tak mohli zamastit legendární “vejce” alespoň s vlkem.

 

To jsem ale odběhl od tématu. Programovací jazyk KAREL spočívá v tom, že pomocí stupidně primitivních povelů, resp. syntaxí ovládáte robota Karla. A díky té geniální primitivitě se děti velice snadnou a zábavnou formou učívávali základům programování.

A to je přesně ta pointa! Když si totiž vezmete CURL do ruky a začnete si s ním chvíli hrát, přijde vám zprvu děsně primitivní. Může se stát, že vás napadne kacířská myšlenka, že za ty prachy možná až moc. Nebylo by bývalo lepší, přihodit jednoho “Bedřicha” (rozuměj tisícikoruně) a mít namakanější WAVE? Jenže pak ho začnete nosit v kapse a vám během té doby dojde, že se v jeho primitivnosti skrývá naprostá genialita. CURL je totiž totálně vyvážený koktejl užitných nástrojů pro každý den. Naproti tomu BOND je jasný odkaz na úspěšnou éru jednoduchých multitoolů z devadesátek. Něco primitivního a přitom tak funkčního by jste v dnešní době jen těžko hledali. CURL hraje úplně jinou písničku. Na první dobrou by se mohlo říct, že to je takovej WAVE lite. Zlý jazyk by vyhrknul “ojebaný Wejf”. Ale to by byl velice povrchní pohled na věc. Pokud jste vlastníkem nějakého potomka, asi vám neuniklo, že se u něho nezřídka odráží soubor necností a neduhů tatínka i maminky. Po tatínkovi je to smrádě vzteklé a netrpělivé, po mamince zase držkaté, jestli mi rozumíte…  

 

 
Nevím, jak se to genetickým inženýrům v Portlandu povedlo, ale Mr. BOND & Mrs. WAVE zplodili dokonalého sviště. Po tatínkovi zdědil atletickou figuru, univerzální a lety prověřené kleště, blbuvzdorně jednoduché pojistky (znáte ten pocit, když nějakýmu jelitu pučíte WAVE a on pak neumí ten šroubovák zavřít…). Dále pak masivní klip, který si fotřík musel přikúpit, ale junior ho už dostal do kolíbky. No a pořádnýho lofasa - jinými slovy - bodlo. 

Po mamince zdědil zase fičurinky jednadvacátého století jako je one-hand kudla, diamantový pilník, Bit Holder nebo-li držák plochých bitů. A v neposlední řadě věc naprosto nepostradatelnou - nůžky! 

Co by možná ještě stálo přičíst matičce k dobru, jsou čepy seřiditelné bezpečnostním torxem T10 (torx s dírou). Často slýchávám, že má spousta uživatelů s těmi tisícihrany od pantáty docela problém. Což dovedu pochopit, protože pokud na to nemáte spešl klíč z eBaye, štelování není úplná selanka. Jde to přes hadr za pomocí malých sikovek od knipexu (série Cobra), ale je to taková z nouze cnost. Té-desítku s čůráčkem mají v každém železářství za pár šupů…

Do zbytku společné genetické výbavy zbývá jen doplnit velký plochý šroubovák anóbrž pajcr (s rozumem prosím vás!) a kombinovaný otvírák  pivo / lunchmeat. Ten jsem prakticky okamžitě vyhandloval za držák hodinářského microškoubováčku, který jako brejloun užiju daleko víc. Důležitost otvíráku v multitoolu mi tak nějak přestává dávat smysl. Konzervy se snažím nežrat, na čundr si raději vezmu Adventure Menu. Je daleko skladnější než konzerva, protože se dá namačkat do libovolného tvaru, nemusím se s ničím patlat a následně drbat připálený ešus. Navíc mám luxusní žrádýlko, vedle kterého se Trenčianský párek s fazolou nedá ani postavit. No a pifsóna otevřu o cokoli na co si ukážu. Což by měl zvládnout každý pořádný pivař. 

Viděl jsem už pár modifikací, kdy si uživatel WAVE nebo CHARGE vybrousil z otvíráku takové provizorní bodlo. Nepřišlo mi to jako úplný nesmysl a věřím, že někomu může u těchto oblíbených multitoolů chybět. Jak jsem však zmínil výše, u Karla si můžeme takovou partizánštinu odpustit, protože ho máme v základní výbavě. Hip-hip-hurááá!

 

Přejděmež tedy do finále. Jaké jsou po cca měsíci nošení moje dojmy? Musím bez zardění přiznat, že veskrze pozitivní. Nosím Karla na klipu v kapse riflí do rachoty a na špacíry do města. Díky subtilnímu tělu (Karla, ne mého, já jsem pořádný kus chlapa) o něm prakticky nevím. Potřebuju kudlu, lup - a je v ruce. Na vyndávání kleští jednou rukou mám svůj grif, který díky masivnímu klipu, o který se můžu prsty opřít, získal na ladnosti. Nůžky a diamantový pilník jsou jednoznačně super, když zanedbáte úpravu rukou a za deset minut máte jednání s vedením a nechce budit dojmem jeskynního muže. No a Bit Holder je kapitola sama pro sebe. Ten mi krásně nahrál na oslí můstek zpět k ušetřenému “Bedřichovi” po volbě Karla místo Wejva. Co s ním, aby vás ve šrajtofli zbytečně nepálil? Můžete vzít třeba rodinu na večeři. Teda pokud si ta nevděčná cháska neobjedná nějakou drahou chujovinu, kterou nakonec haranti stejně nebudou žrát. Pokud rodinu nemáte, můžete si třeba zajít na masáž, ideálně se šťastným koncem. Což zní pro mnohé z  vás jistě o dost lépe. A nebo se dají vrazit ty prachy do něčeho trvanlivějšího a povýšit tak Karla na vyšší úroveň. Například další leathermaní novinkou - RÁČNOU!

Na tuhle zázračnou tyčinku jsem čekal dloooouhou dobu a konečně jsem se dočkal!!! Když jsem začínal objevovat svět Leathremanů, prošel jsem si obdobím maximalismu. Ne zřídka to vídám u spousty uživatelů i v dnešní době. Nikomu to nevyvracím a uznávám, že si tím těžkým obdobím musí projít každý správný multitoolař. Slovo “těžkým” je v tomto kontextu myšleno do písmene. Protože taková výbava maximalisty, čítající kromě multitoolu samotného i spoustu redukcí, nástavců, nástavců na nástavec, bitů, ráčen, ořechů a dalších nezbytných věcí, které nikdy nepoužije, to už sakra něco váží. Jako člověk, jehož životní radostí je denní používání multitoolu, mohu s klidným srdcem prohlásit, že je to slušně řečeno neefektivní. Pokud chci být joooo připravený, tak správně zvolený multitool v kapse a Bit Kit vyřeší 99% problémů, se kterými se můžu náhodně setkat. Bit Kit by šel klidně ostrouhat jen do jednoho platíčka, co s palcovými bimbusy? A pokud jste majitelem CHARGE, stačí vám s jistou dávkou nadsázky i těch 6 bitů, co jste k němu dostali. Více je za mě jen nošení mrtvé hmoty. Až na ráčnu! Ta udělá z nouzovky  radost a zábavu v přímém přenosu. Díky ní nemusíte při šroubování ručkovat po nesymetrickém nástroji plném hran, jakým multitool v bojové poloze nepochybně je. Prostě nasadíte tuhle vychytávku do Bit Holderu, chytíte si multitool tak, jak je vám to nejpohodlnější a pak už jen řehtáte. Jednak ráčnou a zároveň blahem, jak to všechno nezvykle snadno funguje. Po desátém šroubu už naprosto bezpečně víte, že tahle investice byla mnohem rozumnější, něž si nechat vyleštit bambus od vaši oblíbené balkánské coury. Prostě krása střídá nádheru… Navíc ržání ráčničky - stejně jako u plnokrevné goly - funguje na obě strany. Stačí jen modrou plastovou matku přecvaknout a už to frčí v protisměru. Co víc si přát? Možná jen to, že směrová matice mohla být třeba z eloxovaného duralu. Ten plast působí trochu lacině. Nicméně to funguje. Glock je taky z půlky z plastu a funguje nad očekávání dobře. Přesunutím matice do střední polohy vyřádí funkci řechtačky ráčny a z ní se v tu dobu stává ve své podstatě jednoduchý Bit Extender. Tuhle pozici osobně nevyužívám. Otázka její praktičnosti je nasnadě… Pokud bych měl něco doporučit, ta “pistol grip”. Tzn., že si mulťák otevřete do tvaru písmene “L”, popadnete ho jako kvér a hurá na šroubírunk! Luxusní záležitost!!!

 

 

Na druhou stranu by měl být člověk trochu soudný a zdravým rozumem odhadnout účel použití téhle sestavy. Ne každému je totiž jasné, že když s ní bude povolovat šrouby na traktoru, může se mu stát, že místo šroubu povolí nástroj. Takže než si zase někdo bude na fejsbůku vylejvat srdíčko, že ta současná kvalita Leathermanů stojí za vyliž prdel, je třeba si nejdříve sáhnout do svědomí a zamyslet se, jestli pro daný účel nebude vhodnější nasadit pořádné jednoúčelové nářadí. Kvalitní gola stojí polovinu a uděláte s ní daleko víc práce, to je bez debat. Ale tady se hraje na kompatibilitu a hlavně kompaktnost. Kapišto? Kufr s golou by jste v kapse nebo na opasku nosit jistě nechtěli.

Když to shrnu tak Leatherman CURL krásně vyplnil díru mezi REBARem a WAVE. Na koho je REBAR nebo BOND příliš velké retro a neobejde se bez nezbytností moderní doby, jakými jsou diamantový pilník nebo výměnné bity, je pro něj náš milovaný Karel skvělou alternativou. I cenová politika se v jeho případě trefila, protože je přesně mezi jednoduchým BONDem a nejvymakanějším WAVEm. Na druhou stranu na Wejvoše v praktickém důsledku mnoho neztrácí. Za mě ideální dárek někomu, na kom vám záleží a koho by jste chtěli vtáhnout do světa připravených chlapů. Navíc si tím nahrajete i pro další léta a v obdarovávání můžete pokračovat bitíkama, ráčnou a ve finále to zkompletovat nějakým hezkým koženým pouzdrem na zakázku… Kdo má pořád ty Ježíšky a narozky vymejšlet, že?

 

Vytkl bych něco Karlíkovi? Těžko se mi něco hledá, protože mi vážně sedl. Ale pokud bych měl být hnidopich, tak kleště mohly mít čelisti na krimplování fastonek resp. dutinek pro slaněné vodiče jako má REBAR nebo WAVE+. Jinak jsem spokojený tak jak je. Moje antipatie k otvíráku berte jako moji subjektivní ouchylku.

 

4 komentáře:

  1. Tak jedna otázočka pane, hlavne na račnu-zvládne tento kúsok servis napríklad fulla zjazďáku, a zbúrať necitlivo zmontovaný(čítaj kurevsky bezcitne utiahnuté diely) nábytku z IKEI či iného?
    Ináč celý tento Bureho blogspot je geniálna práca, vďaka pane.
    Vopred vďaka za odpoveď. S pozdravom LM Surge v čínskodokonalom kydexe "užívateľ"
    Marcel

    OdpovědětVymazat
  2. Hele, na rozebrání traktoru to teda není. Na prasáka dotažený železný díly bych tím nepokoušel. ale vrut v dřevě by neměl být problém. Postavit s tím IKEA shit - NO PROBLEM. Postupoval bych asi tak, že bych se to pokusil utrhnout bez ráčny a až pak se do toho pustil ráčnou. Limit sestavy MT+ráčna nebude jen v té ráčně, ale i v bitholderu. Prostě člověk na to musí kouknout a přizpůsobit zátěž dimenzi nářadí. To platí obecně pro jakýkoli cajk.
    Ináč díky za kompliment, ať se daří!

    OdpovědětVymazat
  3. Ztratil jsem se v příbězích o otci a matce. Můj dotaz tedy zní. Jsou všechny nástroje jištěné, jako u Wave? Jinak pěkná a užitečná stránka, děkuji.
    Michal

    OdpovědětVymazat