Leatherman Super Tool 200: Když chceš prostě o kilo víc

Jsou multitooly, které si pamatujete. A pak jsou multitooly, které nechcete nikdy zapomenout! A přesně takový je starý dobrý Super Tool 200 – kus železa z doby, kdy Tim Leatherman ještě řešil věci tak trochu „na hulváta“, ale zároveň s inženýrským nadšením, který dneska už skoro nevidíte.

Latimérie podivná

Ale vraťme se na chvilku v epoše „plnotučných” multitoolů do doby, kdyby ryba vylezla na suchou zem a řekla si, že tady by to mohlo být prima, tedy na začátek. Psal se rok 1994 a z výrobní linky manufaktury v Portlandu sjel první „nářaďák”, který už nebyl jen takovou lehkou šikovností do kapsy, jakým byl model PST. Pro velké kluky v tomto roce spatřil světlo světa sám velký Super Tool. To byl „tůl”, který přišel jako první s jištěnými nástroji, což byl velice zásadní milník v historii této kategorie „chladných miláčků”.

Najednou se vám při pořádném „rajblování” se šroubováky nástroj samovolně nezavřel, což samo o sobě ze začátku kutilům chutnalo jako božská mana. Jenže ta chuť při každodenním používání tak trochu zhořkla, protože k zavření jakéhokoli nástroje jste museli do půlky pootevřít jiný z nástrojů a to se nakonec ukázalo jako krutě nepraktické. Obzvláště pak při používání nože, který běžný uživatel vytáhne i několikrát za den. Navíc vnější hrana rukojetí v režimu kleští byla nekomfortně ostrá, takže jste „Supráka” používali nejraději v rukavicích.

Když je 100 málo

V pýše Oregonu bylo designérům jasné, že s jištěnými nástroji trefili do černého (nic ve zlém, pane Korantengu!), ale se zmíněnými neduhy budou muset něco udělat. A tak v roce 2001 přišel na trh model, který chtěl navázat na jinak dobré jméno toho původního. Aby měl zákazník od samého začátku pocit, že si kupuje přeci jen něco víc, dala se za osvědčené jméno ještě „dvoustovka”. Už při prvním potěžkání je to mnohem větší chlapák. Na délku v zavřeném stavu má identickou délku 4,5” jako jeho předchůdce. Ale v pase nám přesně podle ženského kvalitativního kritéria: „nemusí bejt velkej, stačí když je dlouhej a tlustej”, citelně narostl. To způsobily dvě věci. Zaprvé zaoblení kritické hrany, která jeho předka co se týče ergonomie trochu limitovala, a za druhé přidání mechanismu zdvihu pojistek nástrojů.

 

To první konstruktér vyřešil tak, že tu hranu plechu prostě zaroloval dovnitř. Naprosto primitivní, ale geniálně funkční řešení. Pokud jste tedy chtěli použít kleště, nemuseli jste po vzoru amerických farmářů tahat ze zadní kapsy kalhot utiskované dělnické třídy (jeansů) kožené rukavice – super! Ale i v druhé reinkarnaci „Heavy-Duty” multitoolů to mělo svá omezení, a tím je zmíněný systém odjištění nástrojů. Leatherman si řekl: „OK, lidi chtějí zavírat nástroje, aniž by museli lovit druhej krám z rukojeti. Uděláme jim tam páčku!“. Zní to vlastně strašně jednoduše, ale uvědomte si, že to bylo čtvrt století zpět a konstruktéři v této oblasti neměli tolik znalostí a zkušeností, jako mají dnes. Proto tento patentovaný systém vypadá, jako by ho vymyslel vynálezce parního stroje.

V porovnání s dnešní produkcí je to až úsměvné. Systém má samostatnou páčku ve tvaru půlměsíce na každé straně rukojeti. Ta páčka mechanicky zvedá zámek (lock tab) z výřezu nástroje a funguje přes takový vačkový/pákový mechanismus, který tu jednoduchou pojistku ze starého Super Toolu přes třetinu délky celého nástroje nadzvedne. Jestli vám to připadá složité jako žebřík, pak mi nezbývá, než s vámi souhlasit. Na druhou stranu je to po stránce inženýringu neskutečně zajímavé a hravé řešení, které dělá z tohoto „mulťáku” interesantní sběratelský kousek! Ve finále to nebylo jen oku lahodící, ale i funkční. Mělo to jen jednu neřest, a to takovou, že pokud jste chytili kleště do ruky páčkami pojistek směrem dovnitř dlaně, bylo to opět trochu nepohodlné. Proti původnímu řešení to byl markantní posun v ergonimii, ale chyběla tomu ta „koncovka”. Pokud jste držely „dvoukilo”  páčkami ven, bylo to v naprosté pohodě.

Stará dobrá klasika

Super Tool 200 je přesně ten multitool, kde máš pocit, že tam někdo narval úplně všechno, co tehdy dávalo pro nářadí smysl. Žádné velké experimenty, žádné moderní blbiny – až na právě zmíněný mechanismus – prostě poctivá klasika. Celkem 18 poctivých nástrojů, které zůstaly až na jednu výjimku naprosto identické s jeho předlohou. Tou výjimkou byla čepel s vroubkovaným ostřím. Původní model ji měl hodně „do špičky” a ta se při neopatrném zacházení občas ulomila. Částečně tomu pomohlo i to vroubkování, které čepel v daném místě zeslabilo. Proto se výrobce rozhodl vyrobit tuto čepel se zaobleným hrotem. Odborně se tomu tvaru nadává „sheepsfoot blade” (česky „ovčí noha“). Pokud jste zaslechli pojem „camelfoot”, tak tohle s dámskou zaříznutou konfekcí nemá bohužel moc společného.

 

Jinak co se složení nástrojů týče, tak dvoustovka nebyla žádná změna, ale pro úplnost si to pojďme shrnout. Naleznete tu pochopitelně prazáklad každého správného multitoolu – špičaté kombinované kleště (needle + regular), které obsahují od štípaček měkkých/tvrdých drátů po krimpovač. Taková ta klasika, na všechno, od drátů po „podrž mi tohle“. Dále odizolovač drátů, dvě čepele nožů hladká/vroubkovaná, pilku na dřevo, která je hodně jedovatá. Oboustranný pilník s jednoduchým/křížovým sekem a vroubkovanou hranou, kterou lze v nouzi použít pro únik ze šatlavy. Mám rád tyhle old school pilníky... Pak pár - podle mého názoru - kravinek, které ale do toho balíčku patří, jako je šídlo, otvírák na lahve/konzervy, očko na šňůru a pravítko. A v neposlední řadě praktickou sadu pořádných šroubováků – tři ploché a jeden univerzální křížový.

Poctivý veterán

Super Tool 200 je dneska už takový ten poctivý veterán z doby, kdy se multitooly dělaly hlavně jako nářadí a až potom jako produkt. Není nejpohodlnější do ruky, není nejjednodušší na ovládání a už vůbec ne nejmodernější – ale jakmile ho vezmeš do ruky, tak přesně víš, o co jde. Kus železa, co má vydržet, ne zaujmout v katalogu. Ten jeho přesložitělý systém jištění, co vypadá jako experiment z pořadu Populární mechanika pro děti, ta lehká neohrabanost, občasné chrastění… to všechno k němu prostě patří. A vlastně právě díky tomu má charakter, který dnešním uhlazeným modelům občas trochu chybí. V roce 2005 jeho výroba skončila a nahradily ho modernější konstrukce, jednodušší, praktičtější, uživatelsky přívětivější. Ale tím se zároveň uzavřela jedna éra. Éra multitoolů, které nebyly dokonalé, ale byly poctivé a autentické. A přesně takový byl i Super Tool 200 – ne perfektní, ale opravdový. A proto když mě čas od času chytne lehká nostalgie, pověsím si to na opasek i dnes a vůbec se za něj nestydím…