Pokud patříte mezi potrefence jedné stopy (té motorizované samozřejmě!), pak jste už jistě někdy slyšeli o srazu, který každoročně na přelomu ledna a února pořádá Bundesverbanda motorkářů z Reichu v Bavorském lese. Ano, motorkářský sraz uprostřed zimy. Tam může vyrazit jen naprostej šílenec! Přesně tohle si řekne většina běžných smrtelníků, protože jen myšlenka na to, jak jedou ve sněhu a mrazu stovky kilometrů na motorce, je prostě nepředstavitelná. A přesto byl letos již 64. ročník a z toho byl dvaatřicátý právě v Bayerische Waldu. Jak vyplývá z úvodu, vydají se sem jen ortodoxní hovada, což je svým způsobem prakticky záruka vybrané společnosti a dobré zábavy. Představte si opuštěný lom, narvaný motorkáři, kteří tu celý týden lejou jak o život, bo jinak by tu hnusnou zimu nezvládli. Rajtujou ve sněhu a blátě na motorkách, nebo klábosí u ohně s přáteli a vaří guláš a čaj s rumem (pro mě víc rumu!). Večer se toto místo promění v kotlinu plápolajících ohňů, řevu motorek a anakreonského hlaholu a smíchu. Né nadarmo se tomu tady příznačně přezdívá Mordor. Kdo nezažil, nepochopí. Osobně si myslím, že tato akce rozděluje jednostopaře na motorkáře a motocyklisty. Kdo to aspoň jednou nezkusí, není motorkář, ale jen prostý majitel motocyklu čili motocyklista. A nebyl by to BURE, kdyby se extrém spojený s touto akcí nepokusil posunout ještě výš. Doma mám sice ikonu motocestování BMW R 1150 GS vybavenou do nepříznivého počasí. Ale to by nebyla ta správná challenge. Takže jsem se vydal na 400km dlouhou cestu tam a stejně dlouhou zpět na čínské replice Hondy Monkey - Skyteam Skymini 125! No co vám budu vykládat, po příjezdu jsem byl jednomyslně zvolen za exota zájezdu...
Nemusím snad vykládat, že na takovou akci musí být člověk pořádně vybavený. Je potřeba (kromě chlastu a spaní) myslet hlavně na kudlu, nářadí, světlo a elektrickou energii.
LEATHERMANi (Bureho jak jinak...)
Kudla a nářadí se krásně snoubí v multitoolu. Jelikož jsou v Reichu chlupatý na nože v kapse háklivý, dal jsem si do ni Leatherman JUICE XE6, což se ukázalo jako super volba. A do kufru pod zámek svůj oblíbený SUPER TOOL 300. Nebudu tu rozmazávat detaily těchto MT, to jsem už udělal v recenzích, které si tu můžete přečíst. Zmíním snad jen jednu historku za všechny. Jedu si to z Budějic do Volar přes NP Šumava (ohne civilisation) a najednou motorka zdechne, zhasne a je kaput. Nastala rozvaha co s tím, buď nejde benzín nebo elektrika. Jelikož mě takhle moje drahá Monkey na 30tikilometrové štrece vypekla asi 10x, měl jsem dostatek příležitostí definovat problém s naprostou jistotou. Přední kolo hází vodu a sněhové sračky na kabel od indukčky a po něm to jede netěsnící fajkou až ke svíčce. Jak se voda ve fajfce nashromáždí v dostatečném množství, motorka je zhasne jak rakušáci po výpadku Temelína. A nastává opět rutina. Rozdělávání a sušení... Cestou mám dost času přemýšlet co s tím, jelikož žádná mototechna cestou není a nebude. Čím utěsnit rozpálenou fajfku? Silikonem, ten přeci vydrží vysoký teploty. Nj, ale kde ho vzít a nekrást? Navíc schne poměrně dlouho... Co se tak dá sehnat v každý vesnici a dobře to těsní. A pak si vzpomenu, jak ve Vietnamu chránili americký vojáci hlavně svých M16tek, ŠPRCKAMA! Když se konečně dohrkám do civilizace, kupuju balíček do té doby zatracovaného zboží. Vyrobit fajdě pomocí JUICE potapěcký obleček (na který bez problémů ujedu dalších 500km) už je jen formalita. Leatherman a šprcka v kapse a nic Tě nezastaví!
ST300 zase zachraňoval cizí životy, když v té divočině potkám borce, jak spravují hadice od chladící kapaliny na Audině. Na haupně golu jak na rozebírání Lakatoše a přesto smutně civí na hadicové spojky. Znáte to, takový ty plechový bazmeky, který je potřeba zmáčknout kombinačkama, aby se nasadily. Hošííííí, tady máte Leatherman a mlaťte hlavou o zem, že jedu zrovna kolem...
LEDLENSER NEO 6R
Další nepostradatelnou věcí je čelovka. Já se před rokem vybavil běžeckou čelioskou LEDLENSER NEO 6R s tím, že si jí vezmu na noční Gladiator Race. Pak jsem si ale zranil rameno a bylo po srandě. I tak jsem si tuhle svítilnu hodně oblíbil. Doma jí používám velice často např. při čištění kotle, navážení dřeva do kotelny nebo na titěrnou práci, kdy už nejsou ideální světelné podmínky a já si potřebuju posvítit na detaily. Je to malá jednoduchá svítilna pro nenáročného uživatele. Na plný výkon dosahuje 240 lumenů a vydrží svítit až 6 hodin. Na nízký výkon dává lumíků 20 a svítí až 40 hodin. Posledním režimem je blikačka s výkonem 20lm (blikání mě způsobuje tik v oku, tak to nepoužívám). Do čelovky nemusíte věčně kupovat tužkovky, protože je napájena akumulátorem. Někomu by mohlo chybět zaostřování. Ale je třeba si uvědomit, že to je čelovka určená primárně k běhání. A při něm by vám to bylo stejně k prdu. Světelný kužel je shora uříznutý (nevrhá kruhové světlo, ale spíš půlkruh), což omezí oslnění protiběžců. Samozřejmě jde za tímto účelem i ve čtyrech stupních sklopit. Tady bych uvítal, kdyby šla oklopit ješte o zoubek dva víc a bylo by to naprosto dokonalý! Vzadu na baterce je ještě blikající červené světlo, což se hodí, když máte v zádech nadupanýho běžce nebo najebanýho motorkáře.
Co se mi na čelovce líbí je, že vám dá zablikáním dopředu vědět, když jí dochází šťáva. Headlampa je dodávána i s hrudním pásem. Nedovedl jsem si představit, proč bych si měl hrát na Tonyho Starka? Ale pak jsem se někde dočetl, že když si namontujete lampu na budku, dochází k jistému optickému klamu. Váš mozek přestane vidět plasticky, ale spíš něco jako ve 2D. Což vám nabourá odhad a lehce si rozbijete držku třeba v lese o kořen. Tohle by mělo umístění na hrudníku eliminovat. Nevím, jak jsem koupil, tak prodávám...
Pokud to mám shrnout, NEO 6R je jednoduchá, lehká, univerzální, odolná čelovka s dostatečným výkonem a výdrží se 7mi letou zárukou, kterou pořídíte za necelý litr. Co víc si přát? Kromě toho sklápění jí nemám co vytknout.
Tak tenhle kus výbavy mě teda neskutečně baví. Jedná se o perfektně skladnou lampičku, připomínající silikonovou tahací harmoniku. Ve složeném stavu to je relativně tenká placka, kterou si můžete při přesunech zastrčit do boční kapsy batohu, nebo ležérně připnout za postranní ouško kam se vám zlíbí. Po vytažení harmoniky před vámi stojí regulérní lampička, kterou buď buď položíte na stůl, nebo jí můžete zavěsit za malé, odnímatelné madlo. Tato harmonikoidní záležitost má neskutečně variabilní tvar, čímž si lze světlo z visící lampičky patřičně nasměrovat. Super vlastnost vážení! Lampiónek má čtyři základní režimy světla. Full, což dělá 60 lumenů na který vydrží svítit cca 3 hodiny. Medium 30 lumenů s dobou provozu 6 hodin. Ten se mi osvědčil nejvíc, protože dává ještě dostatek světla, aby jste při něm viděli a vydrží šajnovat celou noc. A Low který bude dávat odhadem 3-5 lumenů celých 35 hodin. To už je spíš jen jako poziční světlo vhodné na to, aby vaši kumpáni u ohně neviděli, že si ve stanu leštíte bambus. 
Kdyby jste se rozhodli netrávit svůj vyšpatněný čas s bandou vylitých motorkářů, ale vzali by jste si krešlajtku na romantickou dovolenou u moře s nějakou šikovnou kočičkou, pak čtvrtý mód lampičky je přesně to pravé. Teplá letní noc, moře šumí a cvrkání všudypřítomných cikád doplňuje jen hučení ve vašem klacku od toho, jak celej den čumíte na prdelky a kozičky v bikinách. Tak co zbývá? Posadíte se s roštenkou na terásku, otevřete láhev místního vína a přepnete lampičku do režimu plápolající svíčky. Aniž by to ta chudinka před pár okamžiky tušila, má to v tu chvíli spočítaný. To by musela být snad samotná Greta (teda až dozraje do let, kdy se jí začnou zapalovat lejtka), aby odolala takový romantice. Ale i na takový ptáčky máme svoje háčky. Takovou Gretu sice vínem neopijete, ale dostanete jí na uhlíkovou stopu. Tahle lamPička umí být totiž CO2 neutrální, jelikož ji lze dobíjet pomocí integrovaného solárního panýlku! Boom!!! BURE : Greta - 1 : 0. Ráno se z otevřených oken ložnice ozývá frenetický řev: “HOW DARE YOU?!?!”. Ale to už BURE neslyší, protože zase pozoruje prdelky a kozičky na pláži za pravidelného usrkávání mojita...
Vraťme se do reality a zmiňme ještě, že stejně jako harmonikoidní tvar skvěle směřuje večer světlo k vám, ve dne směřuje solárek dokonale ke slunci. Vzhledem k jeho velikosti bude dobíjecí akce zralá na polární den. Ale na takový to doťuknutí na další večer to bude stačit. Obzvláště v létě, kdy jsou dny dlouhé. Vzhledem k tomu, že jsem měl bohužel po většinu času zataženo, musel jsem spíš využívat dobíjecího micro USB konektoru, který je schovaný pod voděodolnou gumovou krytkou.
Testovaná verze byla narozdíl od obyčejné krešlajtky s přídomkem CHROMA. Tzn., že s ní navíc lze rozehrát barevnou hudbu. Jinými slovy dovede svítit zeleně, modře, růžově, červeně a já nevím jak ještě. Na Elefantech jsem neměl odvahu nechat jí svítit červeně, aby se mi nalitý germáni neslejzali ke stanu, dožadujíc se sexuálních služeb. O růžové ani nemluvím! Ale může to být užitečná vlastnost ve velkých kempech, když jdete v noci na hajzlík. Podle barviček najdete bezpečně svůj stan. A děti to milujou!
Jasně, někdo by si mohl říct, proč se tahat s nějakou blbou lampičkou s nula-prd lumeny, když máš na čele šajnovku jak prase? Protože s tou čelovkou sice krásně vidíš, kamkoli se podíváš, ale za chvíli si zbytek podnapilých kamarádů u ohně připadá jak u výslechu na StB a pošle Tě... No schválně zkus hádat kam.
Na závěr bych chtěl vypíchnout ještě jednu vychytávku, kterou výrobce možná ani neplánoval, ale posunuje krešlajtku zase o level výš před konkurenci. Když ji totiž v pohotovostním módu otočíte dnem vzhůru, festovně začne připomínat takovej ten teleskopickej cestovní kelímek na pití, co se prodával ještě za komančů. A světě div se, i tohle ty zlý kapitalisti v USA dokázali (možná nevědomě) okopčit. Lampa má tuto vlastnost taky a dokonce se do ní vejde celý půllitr oblíbené tekutiny. Tím, že je celá SHOCK & WATER PROOF můžete jí tak bez problému používat. Třeba v Alpách na treku, když dostanete u studánky žízeň, vytáhnete z kapsy tento důmyslný vynález a v klidu se můžete osvežit pořádným douškem z chladného horského pramene. Nebo pokud se vám v den Zeleného pivka nebude chtít lemtat barvivo, necháte si načepovat žejdlík klasického a to si zeleně podsvítíte. Já vím, teď si jistě říkáte, že ten BURE je prostě genius, ale já vás uklidním. Je to tak!
EDIT: 11.2.2020
Včera se prohnal republikou okán Sabine. Extrémně silný nárazový vítr s hustým deštěm, střechy lítaly, stromy padaly, vesnice bez elektrické energie, Hiroshima hard. Přijedu domů z práce a hledám krešlajtku, doma prostě není. Kde by mohla být? Kurva, že já ji nechal včera venku, když jsem jí za slunného počasí nabíjel? Tak vyběhnu ven a bludička se v klidu sluní a vesele dobíjí v oku bouře. Když si představíl, co všechno právě prodělala, pomalu se s ní začínám loučit. A přeci ne! Bludička neprodělala žádnou újmu a je plně nabita a připravena věrně sloužit. Bravo!
Včera se prohnal republikou okán Sabine. Extrémně silný nárazový vítr s hustým deštěm, střechy lítaly, stromy padaly, vesnice bez elektrické energie, Hiroshima hard. Přijedu domů z práce a hledám krešlajtku, doma prostě není. Kde by mohla být? Kurva, že já ji nechal včera venku, když jsem jí za slunného počasí nabíjel? Tak vyběhnu ven a bludička se v klidu sluní a vesele dobíjí v oku bouře. Když si představíl, co všechno právě prodělala, pomalu se s ní začínám loučit. A přeci ne! Bludička neprodělala žádnou újmu a je plně nabita a připravena věrně sloužit. Bravo! 
Další výbavou, kterou jsem měl možnost v náročných podmínkách zimního motorkářského srazu od GZ otestovat, byla odolná powerbanka VENTURE 30. Když se člověk podívá do technických dat na kapacitu, tak vás to a prdel pravděpodobně neposadí. Hodnota 7800 mAh je v závalu čínských kapesních bateriových uložišť spíše podprůměr. Vystačí to tak na dvě dobití iPhonu nebo jedno nabití iPadu. Proč tedy chtějí ty ludry emerický za ten krám takový prachy? Tady se nehraje na ampéry, tady se hraje jednoznačně na odolnost. A nemyslím takovou tu rádoby odolnost pogumovaných powerbank z Aliexpressu, ale reálnou odolnost do reálného života. Kolega se mě nedávno zeptal, kolik to má miliampérhodin a kolik to stojí? A pak se začal hlasitě tlemit s tím, že on má za třetinovou cenu dvojnásobnou kapacitu. A tak jsem mu na oplátku připomněl historku, kdy mu jeho ratolest shodila tu jeho lacinou a výkonnou PB ze stolu, zrovna když se něco nabíjelo. Spadlo to nešikovně na kabel a ze dvou funkčních USB portů zbyl rázem jen jeden. A bylo po smíchu. Tímto jsem jasně definoval zákazníka. Bude jím člověk, který potřebuje PB do náročných podmínek a nechce si po každé svojí trestné výpravě kupovat novou. Takový exemplář dobrodruha, který klade důraz na maximální odolnost a spolehlivost i v těch nejnáročnějších podmínkách za to ty prachy velice rád dá. Ventura totiž na první omak vypadá, že by na ní mohla stát helvetská víra. Tvrdý a odolný plast lemuje pořádná dávka gumy. Měl jsem cukatúru přemluvit někoho s Uralem se sajdou, aby jí přejel. Ale pak bych ji v tom blátě už nikdy nenašel a to mi přišlo jako škoda. Nicméně jsem přesvědčený, že by to hravě dala. Výrobce se chlubí odolností IPX6, takže déšť ani krátké ponoření jí nezaskočí (a že jsem si na letošních Elefantech užil vody až až). Nemusíte se ani bát o otevřené USB porty, protože i bez krytky jsou stále voděodolné. Když už jsme u těch portů, tak Ventura má dva USB, který dávají 2,4A. Takže mobil to našťouchne poměrně rychle a třeba čelovku nebo výše zmíněnou krešlajtku eins-zwei.
PB má taky šikovně integrovaný dobíjecí kabel, který jí jakoby obepíná. Jinými slovy, na jedné straně je vražený microUSB konektor a kabel je veden po hraně až na druhou stranu do prvního USB konektoru. Na jediné straně bez vstupů je udělané takové vybrání, které lze využít jako průvlek pro zavěšení. Genialita detailu! Na Ventuře je ještě umístěna řada pěti LED diod a dvě tlačítka. Po stisknutí prvního vám LED panel prozradí stav baterie. Ten druhý přepíná LEDky do režimu svítilny, která svítí až 65ti lumeny. Hlavně do toho při hraní nečumte, jinak uvidíte půl hodiny jen modrý šmouhy! Svítí to fakt jak gule. Ovládací tlačítko ještě přepíná svítilnu do pěti režimů. Ale na jeho správné ovládání by člověk potřeboval asi 3 vysoké školy. Já mám 2 a bylo to evidentně málo... Stejně považuju svítilnu na powerbankách vesměs za zbytečnost, protože ji tahám právě pro dobíjení jiných svítilen a mobilu (který svítilnu též vlastní).
Pokud budete chtít Venturu dobíjet i mimo civilizaci, kde se nedostanete k zásuvce, bylo by moudré ji pořídit v sadě s rozkládacím solárním dobíjecím panelem Nomad 7 plus. Jedná se o desky velikosti A5, které po otevření vytvoří panel velikosti A4. K nasměrování panelu ve správném úhlu za statického stavu (tj., že s tím nepochodujete) můžete využít stojánek, který je k panelu přicvaknutý magnety. Sílu signálu tedy osvitu ukazuje chytrá škatulka se čtyřmi diodami, integrovaná na dobíjecím kabelu s jedním USB konektorem. Nomad 7 je takové minimum, protože dobije Venture 30 podle výrobce za 8-16h. Za 8 hodin to bude za předpokladu, že panel nastavíte v odpovídajícím úhlu. 16 hodin v případě, že si panel upevníte během treku na krosnu pomocí integrovaných poutek. Ale nic vám nebrání si pořídit něco z vyšší řady např, Nomad 14 a dostat se rázem na poloviční dobíjecí čas. Nutno podotknout, že panel potřebuje přímé slunce. Je neskutečný rozdíl, jestli panel čumí na slunce venku, nebo přes půl roku nemytý okno. Za oknem (přiznávám, že notně zasviněným) jsem měl s bídou 2W, vystrčím panel za okno a rázem 5W a víc! Takový propastný rozdíl jsem vážně nečekal. Na difuzní světlo nemaká vůbec. Ideální je tedy dobíjení za jasného počasí a venku. Jak se honí mraky, jde účinnost dolů. Ale tohle bude nešvar všech panelů. Takže od žádného takového zařízení nečekejte zázraky...
EDIT: 11.2.2020
Jak jsem psal o prár odstavců výše, uvrhla nás Sabina Laurinová 10.2.2020 zpět do středověku. V dnešní době stačí hodin bez elektriky a hned vám dojde, že jste v prdeli. A tak jsem pomocí CRUCH LIGHT a VENTURE 30 vyrobil lustrík, který by vydržel svítit klidně dva dny v kuse. A řeknu vám, kurevsky to bodlo!
Žijte dobře, nepřežívejte a hlavně kolama dolů!
BONUS VIDEO 🎥
Žádné komentáře:
Okomentovat